V současné době je internet plný zpráv, detailů a video záznamů fatální nehody plavce napadeného žralokem na hotelové pláži v Hurghádě. Rozhodně tady nechci rozebírat, co jak a proč se stalo. Na to mají média spoustu "odborníků."
Místo toho vám chci nabídnout zamyšlení "Žraločí paní". Daniela Koteková se žraloky pracuje spoustu let a ví o nich opravdu hodně.
‚Zubaté Miláčky‘ … aneb Od Počátku vrcholoví Predátoři Předurčení k zabíjení.Je mi nesmírně líto všech obětí, kterým život skončil v Čelistech pro nás někdy kruté Přírody. Není na místě, ani cílem mých řádků cokoliv nebo kohokoliv soudit. Život, události, ani čas neřadí zpátečku...a pro aktuální příběh z Egypta (a ty další v minulosti), upřímně říkám ‚bohužel'.
Ráda bych vám věnovala, se vší pokorou, všem těm, kdo rád přijme, několik pohledů z mé ‚žraločí duše’. Opatrně si dovolím vyjádřit, že Pány Dorsály jsme téměř všichni fascinováni. Ale taky, téměř všichni, v sobě nosíme silnou emoci jménem Strach, kterou je těžké překonat. Moc prosím, zkusme vnímat Přírodu jako Bytost, která vždy udělá to, pro co byla zrozena. Žraloci, jako vrcholoví predátoři, se budou vždy toulat oceány (až než je všechny vyhubíme do NULA počtu), a budou vždy hledat ‚jinou bytost Přírody‘, která jim doplní energii potřebnou k přežití. Děláme to přesně tak my všichni, všechny ‚děti‘ Přírody. Máme ale jeden výjimečný dar, kterým bychom se mněli umět prezentovat – ‚sapiensový‘ dar přemýšlení a vůle! Nechceme žraloky likvidovat. Chceme jim rozumět a chceme pochopit, jak s nimi sdílet jejich prostředí a taky s nimi vést rozhovor v klidu a pohodě pro všechny účastníky dialogu. Nesmíme je zlikvidovat protože ano, stane se, že napíšou smutný konec několika bytostem z nás. Žraloci vždy budou lovit, vždy budou muset zabíjet a vždy budou hledat kořist mezi vším, co u Sebe Doma naleznou. A vždy si vyberou jenom tu energii a vibrace, které jim připomenou to, co znají, co mají zakódované ve svém genetickém vzorci. Bytost plnou strachu, vibrací v panice, chováním v útěku či v slabosti a nemoci. Lidi a jejich maso žralokům nijak nevoní, ani nechutná! V Devonu, kdy se první žraloci narodili, ještě nebyla potvrzená ani myšlenka pro ‚lidské bytí‘, natož genetický kód ve žraločím jídelníčku! Zkusme potvrdit ‚Nomen omen' Homo sapiensa a v naší milované Modré tekuté matérii, v přítomnosti Dorsálů, kteří vždy zůstanou její Páni, a my vždy budeme jenom na návštěvě, zkusme chtít rozumět žraločí Zvědavosti, přijmout v tichu Jeho Pohledy a ve vertikální poloze, bez kopání, úprku a paniky, v klidu držet oční kontakt a Důvěřovat. Vědět, že vibrace naši psychické chemie uvnitř nám žralok vždy bude zrcadlit!
Nám všem Mír v Duši a pro ostatní Duše Mír…přeji.
Daniela Koteková
